YouTube? Ne, díky. Postavím si hrad.
Ve školkách, na hřištích i v bytech po celé republice se začíná šířit nový trend. Děti, které ještě donedávna potřebovaly ke štěstí tablet, Wi-Fi a písničky s digitálním jednorožcem, dnes odkládají displeje a berou do ruky větve. Některé začínají stavět pevnosti z polštářů, jiné vytvářejí tajné základny pod stolem a ti nejpokročilejší? Katapulty z plastových lahví a šňůrek na prádlo.
A za vším stojí cascara. Nápoj, který byl původně považován za nevinnou kávovou alternativu. Dnes mění pravidla výchovy. A možná i hračkářský průmysl.
Děti pod vlivem… přírody.
Podle svědectví rodičů dochází po první nebo druhé dávce cascary k radikální změně chování. Dítě začne zírat z okna. Pak zkusí bosky na trávu. A najednou – vdechne vzduch. A přestane se nudit.
„Byla to katastrofa. Syn měl den bez internetu. Normálně by to byl kolaps. Ale on si vzal krabici, udělal z ní robota a šel oslovovat sousedy.“ – otec, 41 let, vystrašený, ale hrdý.
Pediatři tápou. Někteří tvrdí, že jde o placebo efekt. Jiní o revoluční zlom ve vývoji mozku. Vědci z Brna již testují možnost, že cascara aktivuje zapomenuté receptory dětského zázraku – ty, které reagují na slovo „bunkr“, „lístí“ nebo „kámen co vypadá jako srdce“.

Děti začaly objevovat krásu obyčejné kaluže.
Jedno dítě postavilo katapult. Jinému spadla čelist. Opravdová. Z leknutí.
Na základní škole v Českých Budějovicích vznikla situace, která se řeší i v pedagogickém tisku. Skupina dětí odmítla projekt na iPadu a místo toho vytvořila katapult z pravítka, gumiček a špachtlí na nanuky. Střílelo to až dva metry. Cíl? Socha Masaryka na chodbě.
Učitelé nezasáhli. Prý je to „největší projev spolupráce za poslední dekádu“. Děti si rozdělily role, plánovaly, testovaly, upravovaly konstrukci. Jedna žákyně dokonce řekla větu: „Můžu být inženýrka, nebo kastelánka.“ Třídní učitelka plakala.

Závěr pro rodiče: Buďte v klidu. I bez obrazovky se přežije.
Cascara je nápoj, ale i záminka. Možná děti nepotřebují další aplikaci. Možná jen potřebují šňůru na prádlo, polštář a dvě věty podpory. Možná jim v hlavě zůstalo víc dětství, než jsme čekali.
Takže až uvidíte dítě se šiškou v kapse a větvičkou za uchem, nepanikařte.
Jen to zkusilo cascaru. A začalo si hrát. Opravdu.




