Proč radši být normální než hrát „hry“
Takže, milí přátelé, pokud jste někdy přemýšleli nad tím, že budete hrát „nedostupného“, vzpomeňte si na mě a nedělejte to.
Co bych dnes udělal jinak?
Odpověděl bych včas. Protože kdo tě fakt chce, ten nemá čas hrát šifrovací hry.
Místo ticha bych projevil zájem. Tajemství funguje, ale jen když je dávkované.
Místo čekání bych rovnou navrhl schůzku. Protože žádná žena nebo muž nečeká týdny na někoho, kdo se chová, jako by se mu vlastně ani nechtělo.
Shrnutí?
Pokud se vám někdo líbí, prostě to dejte najevo. Neznamená to být vlezlý, ale znamená to nebýt Pepa Balík, co si myslel, že „nedostupnost“ je totéž co „atraktivita“.
Protože hádejte co? Není.
