Keňa sice sousedí s Etiopií, kterou všichni považují za kolébku kávy, ale s vlastní produkcí začala až překvapivě pozdě. První keňská kávová semínka přivezli v roce 1893 francouzští misionáři z ostrova Réunion (díky, Francouzi!). Pěstovali odrůdu Bourbon, která dala první úrodu o tři roky později. A od té doby? No, Keňa jede bomby!
OD KOLONIÁLNÍHO OBCHODU K AUKČNÍMU ŠÍLENSTVÍ
Dřív byla keňská káva v rukou Britů – pěstovala se na obřích plantážích a úroda putovala rovnou do Londýna. Ale pak přišel rok 1933 a s ním Coffee Act, který změnil pravidla hry. Keňská káva se vrátila zpět domů, vznikla Keňská kávová rada a o rok později se rozjel aukční systém, který funguje dodnes.
Jak šel čas, přišly přísnější pravidla třídění kávy, aby se kvalita posunula ještě výš. Po povstání Mau Mau v 50. letech přišel další zlom – zemědělský zákon známý jako Synnertonův plán. Jeho cíl? Dostat kávu z rukou kolonistů k místním farmářům a podpořit rodinné farmy, které začaly kombinovat pěstování pro vlastní potřebu s prodejem kávy. A fungovalo to! Příjem z kávy raketově vzrostl z 5,2 milionu liber v roce 1955 na 14 milionů liber v roce 1964 – a káva za tím stála z 55 %.
Když Keňa v roce 1963 získala nezávislost, rozjela se naplno. Výzkum a vývoj kávy jsou tu na top úrovni a místní farmáři jsou mezi nejšikovnějšími na světě. Aukční systém by měl zaručovat férové ceny pro nejlepší kávu, ale ruku na srdce – korupce někdy kazí hru a ne vždy se ty nejlepší peníze dostanou až k těm, co ji opravdu vypěstovali.
KEŇSKÁ KÁVA DNES: BOJ O KAŽDÉ ZRNO
Keňa je pořád kávová superstar, ale v posledních letech to není úplně procházka růžovou plantáží. Klimatická změna kope do keňských farmářů jako splašený espresso stroj – sucho, vedra, nepravidelné deště… To všechno znamená větší riziko škůdců a plísní, které dokážou sežrat až 80 % úrody. Brutální realita, že?
A pak je tu voda – keňská káva je známá svým mytým zpracováním, ale problém je, že na jeden šálek kávy padne klidně 140 litrů vody. Když jsou řeky na suchu, farmáři nemají čím zalévat, natož umývat kávové třešně. A bez vody? Kvalita jde dolů.
A co prachy? No, tady je to taky trochu hořký šálek. Místní farmáři často makají za pár drobných – vydělají klidně míň než 2 dolary na den, zatímco v evropských kavárnách si za keňskou kávu klidně lupneš čtyři dolary za šálek. Což je… ehm, trochu nefér.
Ale Keňa se nevzdává! Farmáři inovují, sázejí stínící stromy, zkoumají nové odrůdy a bojují o to, aby jejich káva zůstala světovou špičkou. Přesto je budoucnost dost nejistá – bude keňská káva dál královnou šálků, nebo ji klima a nízké výkupní ceny pošlou do kolen?
Jedno je jisté – pokud si chceš užít pořádně kvalitní keňskou kávu, možná je teď ten správný čas. Než bude pozdě.
Mombasa je pobřežní město v jihovýchodní Keni podél Indického oceánu. Bylo to první hlavní město britské východní Afriky, před povýšením Nairobi na hlavní město v roce 1907.
